Knihy » Zahrady pozemských radostí

Zhruba každý druhý Čech prošel v mládí nějakou formou výchovy v přírodě, která měla u nás velkou tradici.  V tehdejším Československu úspěšně zakotvily téměř všechny světově proslulé organizace, jenž se výchovou v přírodě zabývaly,ať už to byl skauting  Baden- Powella , Setonův Wodcraft Indians, YMCA a po vzniku České republiky pak  Hahnův Outward Bound.

Svůj světově unikátní systém výchovy v přírodě u nás zavedl spisovatel a pedagog Jaroslav Foglar. Vznikla zde řada podivuhodných hnutí, jako byl tramping nebo Brontosaurus a v sedmdesátých letech minulého století pak projekty s intenzívním rekreačním režimem šířící všeobecnou vzdělanost, propagující sporty a pobyt v přírodě. Z jejich popudu byl založen  Gymnasion a Prázdninová škola, kterými prošly stovky mladých lidí z České republiky i ze zahraničí.

Kniha vyjde 6. února 2019

_____________________________________________________________

Výhybky našich životů

Jak se přihodí, že se nějaká situace stane životní výhybkou? To je otázka, na kterou odedávna hledají odpověď tvůrci duchovních směrů, sportovních organizací duchovních směrů, sportovních organizací, kulturních proudů i politických stran. Nalezení správné odpovědi je jako svatý grál, jenž tvůrcům a jejich hnutím a jejich hnutím místo na slunci a v dějinách, neboť jim přináší další nadšené stoupence a propagátory; v opačném případě pak klid a mír trvalého zapomnění. Známe příklady úspěšných odpovědí, ale neznáme ty tisíce  zapomenutých myslitelů, kteří možná přinesli správné myšlenky, ale nedokázali dosáhnout na metafyziku naděje, bez níž nic velkého nezačne. Tvůrci Prázdninové školy metafyziku intuitivně ovládali, i když se na školách socialistického Československa nevyučovala, že se jejich ideje potkaly s dobou, vážíme-li pečlivě adjektiva, šedou a průměrnou, nikoli však již temnou, kde by se svým receptem pravděpodobně již neuspěli.

Karl Jaspers, psychiatr a filosof, nalezl pravdivý obraz sebepoznání v mezních situacích, které definoval jako situace boje, náhody, viny a smrti. Prázdninová škola před každého postavila pozitivní část z toho výčtu - boj o náhodu. Bytí na Prázdninové škole byl poctivý boj (nebo chcete-li soutěž) s ostatními, s přírodou, s fyzickými možnostmi  i sebou samým. A zároveň přinášelo velké množství náhod - koho na kursu potkáme, s kým se dostaneme do dvojice a jak se vyrovnáme s mnoha neznámými podněty. Z novosti lipnického bytí se rodilo poznání, že lze žít lépe, rychleji, dobrodružněji; každý dostal příležitost zahlédnout tuto výhybku svého života, a někteří jí pak dokázali přehodit  novým směrem. Co ale předurčilo, že nabídnutá šance byla nebo nebyla využita?

Prof. MUDr.Michal Hrdlička